Potýkáme se s tím každý den. Zatímco politici a aktivisté melou cosi o tom, že je třeba spolu vycházet, být tolerantní, neupírat Romům jejich práva, neobviňovat nehoráznými lžemi Židy z nejpodlejších zločinů a zachovat si nezaujatou pozici, maminka dítěti v tramvaji řekne: "Pojď, sednem si radši dál od toho cikána, ještě by nám něco udělal. Stejně jsou to všichni zloději a vrazi co ani nepracujou a žijou z podpory." Takový názor je o to nebezpečnější, že není ojedinělý - a několik aktivistů a zastánců romských práv s tím těžko něco udělá.

Na druhou stranu někdy mi argumenty této druhé strany přijdou až dovedené ad absurdum. Romové nepracují, je námitka průměrného občana venkovského městečka. Ano, ale to je proto, že jim zaměstnavatelé nechtějí poskytovat místa, namítne aktivista a začne lkát nad tím, jak všichni dávají přednost "bílé síle". Ale proč - není to z pragmatických důvodů, že se Romové o práci většinou nezajímají a žít z podpory jim vyhovuje a především nejsou většinou tak kvalifikovaní? Nebo už je to u nás jako v USA, kde musí mít každá firma určité procento černošských pracovníků a žen, aby budila dobrý dojem? Aktivista má i na tohle odpověď - protože jsou ve školách diskriminováni a nemají možnost dostatečného vzdělání. A já mu budu ještě oponovat - samozřejmě, že tu taková možnost je. Záleží jen na tom, na jakou školu se romský student dostane. Jistě, nepřekvapilo by mě, kdyby byli na klecanské škole romští spolužáci šikanováni a bylo jim zamezováno v účasti na přijímačkách na gymnázium, ale spíš se mi zdá, že tomu bývá naopak, že romští studenti bývají postrachem školy a jen málo z nich se stane elitou třídy v něčem jiném, než je objem svalů.

Nepochopte z toho ale, že proti Romům něco mám. Právě naopak, v Klecanech máme cikány umírněné, se kterými všichni vycházejí, byť k nim třeba na návštěvy zrovna moc často nechodí. S jedním Romem jsem kamarád už od dětství a i teď, když ho občas potkám, zastavím se s ním na kus řeči. Vyznávám cestu nejmenšího odporu a dělá se mi špatně z extrémních názorů vyhnat, zničit, zabít oproti prosadit jako rovnoprávné členy společnosti, ať už o to stojí nebo ne.

A problém rasismu v globálu. Obávám se, ba spíše jsem si jist, že tady řešení není možné, stejně jako je to v případě Romů v ČR. Odlišnosti v jakémkoli směru budí nevoli a touha po průměrnosti se v některých případech jen velice obtížně potlačuje. A zdá se, že antisemitské a rasistické myšlení je součástí každého člověka a ne každý své zrádné druhé já dokáže ovládnout. Rasismus je problém, který nevyřeší ani sebelepší psycholog, ani sebelepší prezident, sebelepší aktivista už vůbec ne. Je to velká škoda, ale je to tak…

Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už lidí